Dám dělovou ránu. Jak slávistka Szewieczková zaujala i skauta Jižní Koreje
Pod nosem lehce pocukrovaným pihami jí hrál úsměv. Aby taky ne. Tereza Szewieczková rozhodla dvěma góly o výhře Česka nad Marokem. Ano, šlo jen o přátelák. Byť s účastnicemi mistrovství světa. Jenže pro slávistku, která poslední měsíce strádala kvůli zranění kolene, znamenal zároveň velkou úlevu: Jsem zpět!
„Ta holka má neuvěřitelnou střelu,“ pokývá uznale postarší muž na novinářské lávce s notýskem plným poznámek. Do Chomutova, kde se ve čtvrtek odehrál zápas českých fotbalistek s Maročankami, dorazil z Německa. Avšak pracuje jako skaut fotbalistek Jižní Koreje.
Co tedy dělá na severu Čech?
Právě s Marokem (a také Německem a Kolumbií) se totiž Jižní Korea utká v létě v základní skupině na mistrovství světa žen. „Sice jsem tu kvůli Maročankám, ale vaše číslo 17 je top,“ poví.
Řeč je o české útočnici Tereze Szewieczkové. Už během první půle měla rodačka z Havířova dvě velké šance. Jedna skončila na tyči, další nad břevnem. Defenziva Maroka si s ní nevěděla rady.
Těsně před poločasem doklepla balon do sítě a po změně stran parádní trefou pravačkou z dobrých dvaceti metrů rozhodla o výhře 2:0. „Na to, že jsem levonohá hráčka, docela dobré, ne?“ culila se.
Snoubila se v ní šikovnost, důraz a fotbalová živočišnost. Jako by si chtěla vynahradit měsíce na marodce. Bolavé sledování fotbalu z gauče nebo tribuny.
Loni na podzim si zranila koleno. Zlomená čéška, operace. Zmeškala zápas ve Volkswagen Areně proti Wolfsburgu (0:0) či duel v Edenu proti AS Řím (0:3). Nestihla ani únorový turnaj českých fotbalistek v Austrálii.
„Těžké období. Ale ve Slavii jsem měla kvalitní rekonvalescenci. Jsem ráda, že jsem celkem brzy - po čtyřech měsících - zpět. A že mi to tam proti Maroku spadlo.“
Nejlepší zápas v národním dresu? Těžko říct. Přece jen, na góly je slečna s přezdívkou „Ševi“ zvyklá. Možná si vzpomínáte, jak Češky v listopadu 2019 trápily v Českých Budějovicích Anglii. Nakonec padly 2:3. Oba góly domácích dala právě Szewieczková.
Sbírala jich dost už jako malá holčina ve Vítkovicích. Ve čtrnácti přešla do Sparty, kde se chvíli potkala i se svým o tři roky mladším bratrem Michalem - dnes hráčem druholigového Třince.
V roce 2016 ale vyměnila Spartu za Slavii. „Měla jsem za sebou operaci kolene, své první těžší zranění. A ptala se sama sebe: Stojí mi to za to? Chci vůbec dál hrát fotbal? Přestalo mě to bavit. Potřebovala jsem nový impuls. A pak přišla nabídka ze Slavie,“ vyprávěla v rozhovoru pro iDNES Premium.
V minulé sezoně nastřílela 22 gólů v 18 utkáních. Na nejlepší střelkyni sezony - sparťanku Lucii Martínkovou - jí chyběly dvě trefy. Avšak v nedávném derby na Letné vyšla naprázdno, Sparta vyhrála 1:0 a přeskočila rivalky v čele ligy. Už 23. dubna ale mají slávistky šanci na odplatu.
Střelbu piluje Szewieczková i mimo tréninky. Postaví si míče na lajnu a bum, bum, bum. „A hodně se věnuju střelbě z voleje,“ říká.
Ve Slavii dobře vědí, co v útočnici s krkolomným jménem polského původu mají. V lednu podepsala novou smlouvu do roku 2026. Ale dodrží ji?
Je v ideálním fotbalovém věku, za pár týdnů oslaví pětadvacet. A vidí osudy svých bývalých spoluhráček ze Slavie, které už kopou jinde. Dubcová v AC Milán, Cahynová v Seville, Svitková v Chelsea.
„Přestup je velká motivace, ale pro mě je teď nejdůležitější zůstat zdravá.“
Zdroj: idnes.cz
